Za krátké doby vlády Jana Jiřího z Haubenu, který koupil panství roku 1709, nechala jeho žena, hraběnka Amálie Eleonora z Hauben, vystavět na návsi před zámkem půvabnou barokní kapli Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Zakládací listina kaple je datovaná 30. května 1713.

Kaple stála nedaleko panského sídla, z něhož se dalo chodit krytou chodbou přes část návsi až přímo do zvýšené oratoře kaple. Architektem byl tehdejší plzeňský stavitel italského původu Jakub Auguston mladší.

Kaple byla stavěna pouze místními zedníky . Má četná okna a uvnitř je celá kolem dokola zaklenuta a pokryta prejzy. Na střeše uprostřed je nádherná věžička s kupolí pokrytou plechem. Vchod do kapličky ze zámku (kromě kryté chodby) je hlavní zámeckou branou až k hlavnímu vchodu kaple, nad nímž jsou umělecky vyvedené kamenné znaky . Další vchod vede sakristií, tato je opatřena podobně jako oratorium velkými okny. Kolem kaple byly vysazeny lípy, které vytvářely příjemný stín pro procesí. Bohoslužby konal zámecký kaplan.

V roce 1716 padl císařský generál Jan Jiří z Hauben ve válce s Turky, panství zdědila dcera Františka Augusta provdaná za hraběte Thörringa von Jettenbach.

V této době byla zvětšena návesní kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova o přístavbu přízemní oratoře v roce 1726 (stejným architektem Jakubem Augustonem z Plzně).

Povolení k bohoslužbám - kopie papežského breve je datováno 16. května 1726, a další kopie listiny pražského arcibiskupství reagující na papežské breve - spis arcibiskupství (arcibiskupská licence) je datován 12. 7. 1726. Z toho vyplývá, že kaple byla postavena v roce 1713, ale z nějakého důvodu rozšířena v roce 1726.

     V zámku samém v letech 1767-1768 proběhla nová kompletní rokoková výmalba všech pokojů vévodského apartmá. Malby provedl dvorní malíř Antonín Smut (Smuth) z Prahy, který v těch letech provedl podobné malby ve více vévodských zámcích – v Buštěhradu, Hostivicích u Prahy, Zákupech u České Lípy.

Také byla vnitřně nově upravena návesní ,,dvorní“ kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova – blíže neurčený plzeňský sochař pořídil nové štukové reliéfy na klenbě, které pak Ant. Smut částečně pozlatil, také klenby přilehlých prostorů byly nově vymalovány blíže neurčeným klatovským malířem, kterého ovšem dozoroval a vyplácel Antonín Smut. Také tu byl pořízen nový oltář, které je slohově čistou kompozicí rozvinutého rokoka, výtvarně značně kvalitní. Tyto práce proběhly vesměs v roce 1768.  I přesto, že byla část zlacených štukových reliéfů později přebílena, dochovala se krása rokokové výzdoby dodnes.

Bohoslužby se v zámecké kapli konaly do roku 1994.